Na Srí Lanku jsem samozřejmě dorazil jako všichni letadlem, ale na jih ostrova do Mirissy už jsem pokračoval vlakem. Čekal mě ještě přesun na nádraží v Colombu, ale to je celkem pohoda, takže si u okýnka na nádraží kupuji lístek a mířím k perónu, aby mi vlak neujel.

IMG_0110

Cesta vede podél pobřeží, a tak když si správně sednete vidíte moře celou cestu až na jih. Tak dobře, skoro celou cestu. 😀 Dvojka není nijak přeplněná, sedačky pohodlné a lístek stojí jenom 38 Kč. Tím jsem asi vystřílel všechna pozitiva téhle cesty. Stavíme v každé vesničce, a tak nakonec jedu 150km půl dne! Komu by to ale vadilo, když se může po cestě takhle kochat.

IMG_0005

Na přejezdech je obsluha závor, která pro těch pár vlaků denně spouští a zase zvedá šraňky. Celkově si připadám, jako bych se vrátil zpátky v čase. Železnice co tu postavila Britská koloniální vláda, aby dostali čaj, kafe a jiné plodiny z plantáží do přístavu, se totiž od těch dob moc nezměnila.

IMG_0105

Sociální zařízení a vybavení vlaku, taky není žádný přepych, ale účel to splňuje a za ty prachy bych asi neměl čekat prezidentské kupé.

IMG_0198

Po cestě na jih míjím českou vlajku na domě s názvem: “Czech Beach Resort“, a tak mi hned pár prvních hodin na Srí Lance davá tušit, že o setkaní s krajany nebude nouze.

IMG_0085

Po obědě přijíždím celkem vyčerpaný do Mirissy, kupuju si první banány u cesty, ochutnávám místní kari a život digitální nomáda na Ceylonu může začít.

IMG_0266

Tak takový je život digitálního nomáda na cestách. Bavilo by vás to? #CzechGeekOnTheWay

 

ヽ(ヅ)ノ #CzechGeekOnTheWay